Náměstí se skládá z několika částí, z nichž jednou je prostor před barokním kostelem sv. Tomáše a druhou je park, který v roce 2022 prošel rekonstrukcí. Tyto části jsou odděleny rušnou silnicí s tramvajovými kolejemi. Plocha před kostelem a přilehlý bývalý augustiniánský klášter, kde nyní sídlí Moravská galerie, jsou zaplněny několika zajímavými instalacemi, včetně Rónovy osmimetrové jezdecké sochy Jošta Lucemburského, nazývané také Odvaha. Pozornost přitahuje také socha Spravedlnosti od Maria Kotrby, která se nachází před Nejvyšším správním soudem. Celý koncept je inspirován Platónovými čtyřmi ctnostmi a doplňuje ho podlouhlá kašna představující Umírněnost a bronzový model středověkého Brna symbolizující Prozíravost.

Park se skládá ze dvou částí, oddělených silnicí a kolejemi. V menší východní části parku se nachází monumentální pomník od Vincence Makovského, který oslavuje vítězství Rudé armády nad fašismem. Větší část parku je momentálně v špatném stavu, ale měla by být rekonstruována. V minulosti zde stával Německý dům, ale po válce bylo náměstí přestavěno. V jeho centru byla vybudována pětiúhelníková kašna s cípy původně červeného asfaltu, které z ptačí perspektivy vytvářely obří rudou hvězdu.

Na tomto místě se původně nacházela obranná hradební zeď středověkého města, která obklopovala kostel sv. Tomáše a augustiniánský klášter uvnitř hradeb. Po zboření hradeb vznikla rozsáhlá severní plocha parku.

Kostel svatého Tomáše byl založen ve 14. století společně s augustiniánským klášterem a dokončené kněžiště bylo posvěceno 13. března 1356. Dnes má kostel barokní podobu z 17. století. K budově kostela přiléhá Místodržitelský palác, který byl přestavěn do barokní podoby v 30. letech 18. století a po vystěhování kláštera v roce 1783 jej využívaly zemské úřady.

Po zrušení městského opevnění a přidání parkových ploch vzniklo největší náměstí v Brně. Francouzský císař Napoleon I. dal rozdělat vnější bastionový pás města v roce 1809. Podle nařízení rakouského císaře Františka Josefa I. z 25. prosince 1852 se Brno přestalo počítat mezi vojenská města a vnitřní bastionový pás hradeb byl během 60. let 19. století zrušen.

Berglův palác byl postaven v letech 1860–1863 na rohu dnešní Lidické ulice. Na severní části náměstí byl otevřen Německý dům v roce 1891, což bylo centrum spolkové činnosti německých obyvatel města. Tento historizující dům stál v ose nově proražené ulice (dnešní Rašínovy), která spojovala náměstí Svobody s Moravským náměstím. V parku před Německým domem byl o rok později postaven monumentální pomník Josefa II. od sochaře Antona Breneka. Toto všechno se stalo novou dominantou pohledu na náměstí.

Tramvajová doprava zásadně ovlivnila Moravské náměstí. Nejdříve byla v provozu koňská tramvaj, která od roku 1869 jezdila od Kiosku přes Žerotínovo náměstí a po Husově ulici na Šilingrovo náměstí, ale byla zrušena v roce 1872 kvůli nedostatečnému zisku. Od roku 1901 byla zprovozněna první část elektrické tramvajové tratě přes Moravské náměstí, od Rašínovy (dříve Kostelní) přes Komenského (Eliščino) náměstí na Obilní trh. V roce 1903 byla uvedena do provozu trať směrem ke Kiosku a do Lidické (Nové) ulice. Během okupace nacistickým Německem od roku 1939 byla zprovozněna nová trať směrem do ulice Milady Horákové (Francouzské).

V době, kdy se ovládla Československo nacistická vláda, bylo náměstí pojmenováno po Adolfu Hitlerovi, i když mělo původně nést jméno „Náměstí Svobody“. Nakonec bylo rozhodnuto pojmenovat náměstí Moravské (dříve Lažanského), které bylo větší. Krátce po druhé světové válce byl zbořen Německý dům, který byl vážně poškozen. Pomník Josefa II. byl stržen československými legionáři již v roce 1919, a úřady se již rozhodly ho neobnovit a kamenný podstavec byl odstraněn. Měl být nahrazen pomníkem T. G. Masaryka navrženým architektem Jaroslavem Fragnerem a sochařem Vincencem Makovským, ale okupace zhatila plány na jeho realizaci. Základní kámen byl nakonec položen až 27. října 1946, ale pomník nebyl nikdy dokončen a základní kámen byl odstraněn v polovině 50. let.

V roce 1946 bylo náměstí v Brně pojmenováno po Rudé armádě. V roce 1950 byl před Místodržitelským palácem odhalen pomník maršála Malinovského, který byl později přemístěn na Malinovského náměstí. U příležitosti 10. výročí osvobození Brna byl 26. dubna 1955 slavnostně odhalen monumentální památník osvobození ve východní části parku, na jehož tvorbě se podíleli architekt Bohuslav Fuchs, sochař Vincenc Makovský a Antonín Kurial, který vytvořil sokl pro sochu rudoarmějce. Parková část náměstí byla také kompletně přepracována a na místě, kde měl být Masarykův pomník, byla postavena kašna ve tvaru pětiúhelníku, která vytvářela celkově tvar rudé hvězdy. V roce 1990 bylo náměstí přejmenováno na Moravské náměstí.

V letech 2009-2010 byla celkově zrekonstruována jižní část Moravského náměstí před Místodržitelským palácem a kostelem svatého Tomáše. Autorem projektu byl Petr Hrůša spolu s Lukášem Peckou a Vítem Zenklem z Ateliéru Brno. Po rekonstrukci bylo parkoviště zrušeno a dlažba byla rozdělena do geometrického rastru. V prostoru byly umístěny prvky reprezentující čtyři Platónovy ctnosti: umírněnost, moudrost, spravedlnost a odvaha. Tato rekonstrukce byla dokončena a otevřena pro veřejnost 15. září 2010.

V roce 2022 si náměstí prošlo další rekonstrukcí při níž byly po 75. letech odkryty základy Německého domu. Oprava náměstí dostala novou tvář, kde využili betonovou cást a celkem stála 132,5 milionu korun.

⮚ Nález při rekonstrukci náměstí ⮘

Umírněnost

Umírněnost je představována sochařsky lapidární hranolovou kašnou, situovanou osově naproti Kotrbově soše, před Místodržitelským palácem.

Moudrost

Moudrost či prozíravost symbolizuje bronzový model města z roku 1645, kdy úspěšně čelilo obléhání švédského vojska. Plastický model, jehož předlohou byla veduta Hanse Benno Bayera a Hanse Jörga Zeissera, je umístěn na kvádru při jižní straně náměstí.

Spravedlnost

Spravedlnost ztvárnila měděná socha muže zvedajícího kvádr (lidově zvaná „exekutor odnášející pračku“) od Maria Kotrby, instalovaná 31. srpna 2010 a slavnostně odhalená 9. září téhož roku na piazzetě před Nejvyšším správním soudem.

Odvaha

V roce 2009 se konala soutěž na vytvoření jezdecké sochy Jošta Lucemburského, který je pohřben v kostele sv. Tomáše v Brně. Z téměř 50 návrhů byl vybrán návrh od Maria Kotrby, ale městská rada s výběrem nesouhlasila a soutěž vypsala znovu v roce 2012. Z 21 návrhů byly vybrány tři nejlepší, z nichž rada odsouhlasila model od Jaroslava Róny. Autor pracoval na soše tři roky a vytvořil stylizovaného středověkého rytíře jako alegorii statečnosti, nikoli portrétní sochu Jošta. Socha byla slavnostně odhalena 28. října 2015.

Německý dům

Berlínské studio Ende&Böckmann vytvořilo architektonický návrh, který se inspiroval typickou německou renesancí ze severního Německa, Belgie a Nizozemska.

Veřejná budova, která byla vystavěna v historizujícím stylu na Moravském náměstí v Brně a byla v provozu v období od roku 1891 do roku 1945. Původně byla tato budova využívána jako spolkové centrum, podobně jako český Besední dům.

Friedrich Wannieck měl za cíl založit společenské centrum, které by sjednotilo různé vrstvy německé komunity v Brně. V budově se pořádaly výstavy, koncerty, taneční večery a různé veřejné i soukromé oslavy. Po první světové válce se v Německém domě konaly většinou divadelní představení, která dříve bývala hrána v Mahenově divadle.

Po roce 1891 byla v této budově založena veřejná knihovna, která sloužila ke vzdělávání německy hovořících obyvatel Brna a nabízela také přednášky a kurzy.

⮚ Více info o domě ⮘