Černovice (německy Czernowitz, později Tschernowitz) má rozlohu 6,29 km².

Černovice jsou jednou z nejstarších městských částí Velkého Brna s bohatou historií. Poprvé se o nich píše roku 1304.

Během obléhání Brna švédskými vojsky v roce 1645 utrpěla obec značné škody.

Na Faměrově náměstí byla postavena kaple svatého Floriána v roce 1718. Během druhé světové války 1944 byla kaple velmi poškozena a nakonec až roku 1960 vyhozena do povětří.

V letech 1861-1863 byla severně od starých Černovic postavena zemská psychiatrická léčebna (nyní psychiatrická nemocnice) s kaplí a vnitřním nádvořím, ke které byly dostavěny další pavilony v období 1881-1885. Dnes se v parku nachází tři sochy: barokní socha Neptuna, socha Slunce a socha císaře Josefa II. Původně byla socha Josefa II. umístěna před Německým domem na Moravském náměstí jako součást panovníkova pomníku, který byl v roce 1919 stržen. Socha byla v roce 1988 přemístěna do areálu nemocnice.

V 30. letech minulého století byla na východě tehdejšího černovického katastru vytvořena nouzová dělnická kolonie U kostivárny (dnes známá jako ulice Černovičky), která je nejstarší dělnickou kolonií v Brně. Od roku 1969 se nachází v MČ Brno-Slatina a je situována mezi dálničním přivaděčem Ostravská a ulicí Olomoucká. Stejně jako mnoho dalších dělnických kolonií, i tato vznikla v prostoru bývalého štěrkového lomu, který působil do roku 1925. Název kolonie naznačuje, že byla určena pro zaměstnance poblíž ležící kostivárny.

Nejstarší domy v dělnické kolonii U kostivárny v Brně nebyly postaveny pracovníky z nedaleké kostivárny, ale cikány. V 19. století měli kočovní cikáni zákaz vjezdu do města a proto jim bylo místo na předměstí určeno jako dočasné sídliště, kde si mohli vybudovat svůj tábor. V 80. letech 19. století byly dočasné příbytky cikánských rodin nahrazeny prvními trvale obydlenými domy, ke kterým se později přidávaly další domy postavené zaměstnanci kostivárny a nezaměstnanými lidmi z Brna. Teprve tato obydlí vtiskla dělnické kolonii její charakteristický ráz.

Roku 1919 byly Černovice připojeny k Brnu.

Černovice byly městskou částí s převážně německým obyvatelstvem.

V roce 1959 na východním okraji Nových Černovic se začalo budovat první panelové sídliště, konkrétně v oblasti, kde se nyní nacházejí ulice Kneslova a Krausova.

Pro Černovice byla dlouho charakteristická zemědělská produkce, ale v průběhu 19. a 20. století se postupně rozvíjela také průmyslová výroba, která se rozšířila až do poloviny 20. století.

Nové Černovice jsou charakteristické městským stylem s převládajícími prvorepublikovými domy, zatímco staré Černovice mají spíše venkovský charakter. Původně zemědělsky a zahrádkářsky zaměřené oblasti se však postupně proměňují v průmyslovou čtvrť, jako například bývalé černovické letiště, které dnes slouží jako průmyslová oblast. Toto území se však stále potýká s rozporuplností, jak ukazuje blízkost městské skládky Černovice a zbytků přírodní krajiny, jako například Černovický hájek.